Domácí plísně 1: Kdo jsou a proč se ve stavbě vyskytují

a.janousek | Středa, 27. listopad 2013 |

Plíseň je neodborný termín pro vláknité houby a do hub patří například i ty, které se v naší vlasti tak hojně sbírají a konzumují (řadí se mezi ně i různé potravinářské kvasinky). Bez plísní by svět moc dlouho nepřežil - jsou jeho nedílnou součástí.

Plísně dokáží rozkládat biologický materiál, čímž zabezpečují a uzavírají potravinový řetězec.

Doma však raději ne

I když jsou plísně velmi důležité a prospěšné pro planetu a život na ní, tak pro stavby jako takové opravdu nejsou. Plísně jsou všudepřítomné a jen vyčkávají na správný okamžik - na ideální podmínky pro jejich bohatý život a především množení.

Plísně nemají žádná ústa a už vůbec ne trávicí trakt jako většina organismů a přesto dokáží strávit i na ně vcelku velké porce - musejí mít pouze správné podmínky a čas. Plísně produkují různé enzymy, které dokáží natrávit potravu tak, že může projít jejich buněčnou stěnou.

Plísně dokáží přebývat a čekat na vhodnější podmínky, a to např. na domácích květinách či v kobercích. Šíří se prostorem díky sporám - vypouštějí je do vzduchu. Spory jsou neviditelné, ale zato velmi zákeřné - jsou totiž pro ostatní organismy při vdechování toxické a vedou k nemalým zdravotním obtížím.

Pro "uhnízdění" potřebují primárně vlhkost a biologický materiál - teplo je také důležité, ale ne pro všechny druhy. Zkuste vzít hadr, který používáte na vytírání podlahy či mytí nádobí a bez tzv. přeprání nechte někde v koutě pár dní ležet - při dobrých podmínkách bude hadr jako jarní zahrádka...

Proč máme doma plíseň?

Odpověď je triviální - plíseň dostala dobrou příležitost. Dříve stavěné budovy byly opatřeny špaletovými okny bez jakéhokoliv těsnění mezi křídlem a rámem - netěsnostmi se do stavby čerstvý vzduch doslova dral. Plísně se ve stavbách tehdy prakticky nevyskytovaly díky zmíněným netěsnostem a především topidlům umístěných přímo v obytných místnostech - komín plnil funkci i ventilační. S nástupem zdražení cen energií (paliv) je logickým trendem utěsňování staveb. Stavba je tedy prakticky hermeticky uzavřena - jediný přístup vzduchu do stavby je při otevření dveří či oken (vzduchotechnikou). Obyvatelé však dostatečně nevětrají - energie je přece tolik drahá... Stavba je následně zamořena nejen neviditelným nepřítelem CO2, ale i vysokým obsahem vodní páry...

Nedostatečné větrání staveb vede primárně k výskytu plísně - dostala totiž to co potřebuje k životu... Velmi často se začne viditelně projevovat na problematických místech jako jsou tepelné mosty a uzavřené rohy (např nábytkem). První flíčky (barev je celá škála) nám řeknou, že máme problém - v tento moment máme ještě dost času na řešení. Důležité je větrání a postřik místa odpovídajícím prostředkem či aplikací tzv. chytré houby. Je-li v místě výskytu tepelný most, tak je nutné jej vyřešit. I když jsou ve stavbě tepelné mosty, tak nemusí dojít k růstu plísní - stačí opravdu větrat.

Zdroj informací: "Plísně v domě a bytě" - Kateřina Klánová
Grada Publishing

Další díly seriálu o plísních:

Domácí plísně 1: Kdo jsou a proč se ve stavbě vyskytují (tento článek)
Domácí plísně 2: Životní potřeby
Domácí plísně 3: Má je každý
Domácí plísně 4: Topit a větrat!
Domácí plísně 5: Zdravotní obtíže

Hodnocení uživatelů: 5 / 4
Líbil se Vám článek?04